Svou hudbu vaříme podle prověřených jazzových receptů. Česky a po našem

Kapela vzniká v roce 2015 jako zoufalý pokus tří zakládajících členů uvařit dixík z kytary, banja a trumpety. Po příchodu tuby a po čase i valchy se finální vysněná podoba ŠouflŠou dotváří až na podzim 2019, kdy se dechová sekce konečně rozrůstá o klarinet.

Vypráskaná trumpeta, pohlavkující banjo a cit k dobře předrženým stopkám, to jsou hlavní ingredience naší tvorby. Pak už jenom dixielandové aranže, nekompromisní tuba a vlastní texty, ve kterých se sem tam zaleskne i to staré dobré české písničkářství.

Špetka retrospektivy aneb Kapelní úspěchy v průběhu let

2022

Rozhovor na rádiu Proglas

13 kol v hitparádě Kolem se toč

(1. místo s písněmi Balonový let a Jede Nor v ponorce)


2021

Hraní na Milevských maškarách, největším masopustním průvodu v ČR

Recenze na desku v časopisu Headliner

Následné hraní na Headliner Pontonu na Střeleckém ostrově v Praze

Vysněná Malostranská beseda 


2020

100. veřejné vystoupení

Nahrávání desky Nemel a jazz ve Vesnickém klubu Chotěmice u Vaška Koubka


2019

1. místo v soutěži Šance Muzikus

Účast na festivalech jako Rock for People nebo Sázavafest


2018

6 týdnů v rotaci hitparády Česká dvanáctka (ČRo 2) s písničkou Střevní chřipka


2017

Divoká karta v soutěži kapel o hraní na festivalu Slunovrat fest

3denní hraní na Českém pivním festivalu v Praze

ČLENOVÉ KAPELY


Ondřej „Ňéma“ Němeček


Autor všech našich textů a majitel nejplynulejšího pohupu v kolenou napříč generacemi. Mezi jeho odkaz jednou bude patřit speciální chvat na míchání turka a pověst o nakloněné zastávce v Zelenči. Od doby, co máme v kapele valchu, už není terčem posměchu každého zvukaře.

„Kubo, je to od Es.“


Vojtěch „Sláva“ Jasenovec


Kapelní komponista, který má dar vymýšlet ta nejbizarnější akordová schémata. Těší se, až je jednou v Já Písničce najde jako G C D. Mezi jeho oblíbené činnosti patří promazávání všeho, co je po ruce. Touží mít brejličky zarostlé do tváře a v trumpetě si na horší časy schovává rosničku.

„Na přední sedačku v autě se prostě musíš prožrat.“


Jindřich Chytráček


Správce kapelního kalendáře a sólista odevzdaný struně E. Přál by si každou dobrou kapelní hlášku vytetovat mezi lopatky. Má pocit, že vždycky může jeho kytara znít ještě o něco medověji. Ve futrálu nosí tahák na rozklad akordů, i když k tomu stejně nejradši používá Kubu.

„Tam byl Ddur, jo? Tak to jsem cejtil jinak.“


Jakub Semera


Kapelní klenot a jediný majitel hudebního vzdělání vyššího než dva roky v lidušce. Nejen že dokáže vypít libovolné množství piva, ale když to udělá, umí prdět do tuby i zpívat zároveň. Právem mu náleží přední místo v autě, protože s ním nikdo nechce sedět vzadu. Jeho nástroj okouzluje davy, i když mnozí často neví, jak se nazývá.

„Ňémo, je to od B?“


Jan „Hanz“ Hanzelka


Kapelní MacGyver, který dokáže z libovolného materiálu vyprojektovat funkční konstrukci na zavěšení kapelní plachty. Nebo stojánek na činel. Nebo volnočasový kajak. Má nejhbitější prsty z kapely a je držitelem českého rekordu v nasazování náprstků. A kdo z vás může říct, že umí sólovat na plechovku od Májky...?

„A můžu taky zpívat?“


Zdeněk Horák


Poslední přírustek do naší smečky. Miluje šunky v aspiku a chuť dřeva pod jazykem. My naopak milujeme, když trochu pustí kštici a zmorfuje v medvěda ještě víc než obvykle. Jeho dunivé hmm nemá ve vesmíru konkurenci. Bude první z kapely, o němž vznikne další Murphyho zákon.

„Jo, to nějak uděláme.“